[zpět]

25.8.2017. Hnízdění ještě jednou

Mimo hnízdění luňáků a poštolek jsem měl letos ještě možnost pozorovat zblízka hnízdění kosů, a to přímo doma na zahradě. Kosice si tu vybudovala hnízdo v keři jehličnanu, ve výšce asi 1,6 metrů nad zemí. Protože hnízdění probíhalo poměrně pozdě, v červnu a počátkem července, jednalo se pravděpodobně buď o druhé, nebo o náhradní hnízdění v tomto roce. Spíše se přikláním ke druhé variantě, neboť několik týdnů předtím si samice kosa vystavěla hnízdo u sousedů, na paletě opřené o zeď garáže, tzn. na viditelném a dobře přístupném místě. Do hnízda začala snášet vejce, po několika málo dnech ale zůstalo prázdné a opuštěné. Zřejmě bylo v noci vypleněno kunami.

Kos černý Turdus merula Kos černý Turdus merula

Nové hnízdo si kosice postavila na příhodnějším místě. Bylo dobře skryto a i přístup k němu byl kryt a tak jej mohla prakticky nepozorovaně opouštět i navštěvovat. Hnízdění bylo zajímavé především tím, že o mláďata pečovala pouze samice, kosa jsem během krmení mláďat nezahlédl. Je to neobvyklé, protože za normálních okolností se o mláďata stará i kos. Sice na vejcích sedí pouze samice, ale kos ji zásobuje potravou a když samice na chvilku hnízdo opustí, kos na něj někde v blízkosti dohlíží. Po dobu krmení mláďat, zvláště pokud jsou ještě malá, potom přináší potravu nejenom samici, ale i pro mladé, zatímco samice mláďata zahřívá a chrání před nepřízní počasí.

Kos černý Turdus merula Kos černý Turdus merula Kos černý Turdus merula

Zda kos samici krmil během sezení na vejcích, neboli inkubace, jsem si nevšiml, jelikož v té době jsem hnízdu příliš pozornosti nevěnoval, po vylíhnutí mláďat se však kos již na péči o ně nepodílel a kosice musela stačit na vše sama. Obzvláště kritické to muselo být zvláště zpočátku, dokud byla mláďata ještě neopeřená a mohla snadno prochladnout. Kosice musela v krátké době sehnat potravu pro mladé a urychleně se s ní vrátit do hnízda, aby mláďata svým tělem opět zahřála. A když mláďata za pár dní povyrostla, spotřebovala zase mnohem víc potravy. Kosici musím obdivovat za to, že péči o mláďata zvládla a že dokázala úspěšně odchovat tři ze čtyř mláďat.

Kos černý Turdus merula Kos černý Turdus merula Kos černý Turdus merula

Čtvrté, nejmladší mládě mělo oproti ostatním nevýhodu v tom, že bylo podstatně menší. Ony dva, tři dny rozdílu v době narození hrají v tomto nejranějším období obrovskou roli. Nejmladší mládě tak bylo podstatně menší a slabší než jeho sourozenci a tak jimi bylo zřejmě při krmení odstrkováno a rozdíl ve velikosti se ještě dále zvětšoval. Na fotografii z 28. června je zřetelně vidět, že čtvrté mládě je sotva poloviční než mládě nejstarší. Nelze se proto divit, že 29. června večer, po celonočním a ještě do odpoledne trvajícím deštivém počasí jsem v hnízdě nalezl již jen tři statnější mláďata, čtvrté nejmenší tuto nepohodu nepřežilo. Pokud kosice chránila mladé před deštěm, nemohla je krmit a naopak, když se vydala shánět potravu, vystavila mladé nepřízni počasí. A s tím si již zřejmě maličké tělíčko čtvrtého mláděte neporadilo.

Kos černý Turdus merula Kos černý Turdus merula Kos černý Turdus merula

Po celou dobu hnízdění jsem se také obával, zda hnízdo nevyplení párek kun skalních, které se v zahradě objevovaly každou noc. Jejich přítomnost v zahradě jsem monitoroval pomocí fotopasti, umístěné jen několik metrů od kosího hnízda. Některé noci zachytila fotopast kuny dokonce vícekrát, vždy však za tmy. Pouze jednou jedenkrát se jedna z kun opozdila a byla zachycena fotopastí již za světla, krátce před svítáním. Mladí kosové měli jedinou šanci že je kuny neobjeví, pouze pokud zůstávali během noci v naprostém klidu. I nejmenší zvuk, který by vydali, když kuny pobíhaly kolem, by byl jistojistě jejich záhubou. V tomto případě kosové zvítězili a kuny si museli sehnat potravu jinde.

Kos černý Turdus merula Kos černý Turdus merula

Průběh hnízdění v kostce:

5. června – zahlédl jsem kosici se stavebním materiálem v zobáku, jak nenápadně zmizela v keři jehličnanu. Místo jsem chvilku pozoroval a při dalším návratu kosice již nebyl problém hnízdo nalézt.
9. června – v hnízdě jsou dvě modrozelená vejce, s menšími hnědavými skvrnami
10. června – v hnízdě jsou tři vejce
11. června – v hnízdě jsou čtyři vejce

V následujících dnech již další vejce nepřibylo, kosice sedí na vejcích. Během sezení na vejcích, jsem hnízdu příliš pozornosti nevěnoval, s pozorováním jsem pokračoval až od doby předpokládaného líhnutí mláďat. Při nahlédnutí do hnízda 23. června jsem objevil dvě mláďata, nevím tedy, zda se narodila týž den, nebo jedno z nich už o den dříve, tzn. 22. června.

Kos černý Turdus merula Kos černý Turdus merula Kos černý Turdus merula Kos černý Turdus merula

23. června – ve hnízdě jsou dvě čerstvě vylíhlá mláďata a dvě vejce
24. června – mláďata jsou již tři plus jedno vejce
25. června – všechna čtyři mláďata již jsou vylíhnuta
26. a 27. června – každý den je vidět znatelný pokrok ve vývinu mláďat
28. června – ve srovnání s ostatními třemi, kterým již začíná růst opeření, je nejmladší mládě podstatně menší a méně vyvinuté
29. června – ve hnízdě zbyla jen tři mláďata, čtvrté, nejmladší zmizelo. Předchozí noc a téměř celý den až do večera pršelo, a nejmenší mládě zřejmě buď hlady, nebo podchlazením zemřelo.
30. června – zřetelný pokrok v růstu opeření, zejména na křídlech
1. až 3. července – mladým kosům rychle dorůstá peří a jsou tak velká, že se stěží vejdou do hnízda
4. července – mladí kosové jsou již zcela opeřeni
5. července – první z mláďat opustilo hnízdo a zdržuje se ve větvích v jeho těsné blízkosti
6. července – v hnízdě zůstává již jen poslední mládě
7. července – hnízdo je prázdné, všechna mláďata jej už opustila

Kos černý Turdus merula Kos černý Turdus merula Kos černý Turdus merula

Mladí kosové se tedy vylíhli 13 až 14 dní po začátku inkubace, dalších 12 až 13 dní po vylíhnutí je kosice krmila v hnízdě, poté hnízdo definitivně opustili. Další dva týdny krmí kosice mladé mimo hnízdo, tuto periodu jsem však již nesledoval.

[nahoru]

[zpět]